Já to nedokážu, Same.
Já vím.
Všechno je špatně.
Vůbec tady nemáme být.
Ale jsme.
Je to jako ve velkých příbězích,
pane Frodo.
Ty, které byly skutečně důležité,
jsou plné temnoty a nebezpečí.
A někdy jste ani nechtěl znát konec,
protože jak by mohl být šťastný.
Jak se může svět stát opět takovým,
jakým byl,
když se událo tolik zlého?
Ale nakonec všechno přejde.
Tenhle stín…
…i temnota zmizí.
Nastane nový den.
A až zase vysvitne slunce,
bude svítit o to jasněji.
To jsou příběhy,
které v člověku zůstávaly.
Které něco znamenaly.
I když byl ještě příliš malý,
aby pochopil proč.
Ale myslím si, pane Frodo,
že teď chápu.
Teď už vím.
Lidé z těch příběhů,
měli mnoho příležitostí to vzdát,
ale neudělali to.
Nevzdali to.
Protože se měli čeho držet.
Čeho se můžeme držet my, Same?
Že na tomto světě je
ještě nějaké dobro, pane Frodo.
A stojí za to o ně bojovat.
- Myslím, že si konečně rozumíme,
Frodo Pytlíku.
Znáš zákony našich zemí,
zákony svého otce.
Jestli je necháš jít,
propadneš životem.
Potom jsem propadl.